<title>Paṭisambhidāmagga</title>
# north
無礙解道 8.顛倒的談論 (12/16/2019初稿 )
# nikaya
ᅟ8.顛倒的談論
ᅟᅟ236.[同]之前的起源(因由)。
ᅟᅟ「[[note0#031|比丘]]們!有這四種顛倒想、顛倒心、顛倒見,哪四種?『於無常為常』是顛倒想、顛倒心、顛倒見;『於苦為樂』是顛倒想、顛倒心、顛倒見;『於[[note0#023|無我]]為我』是顛倒想、顛倒心、顛倒見;『於不淨為淨』是顛倒想、顛倒心、顛倒見,比丘們!這是四種顛倒想、顛倒心、顛倒見。
ᅟᅟ比丘們!有這四種不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見,哪四種?『於無常為無常』是不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見;『於苦為苦』是不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見;『於無我為無我』是不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見;『於不淨為不淨』是不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見,比丘們!這是四種不顛倒想、不顛倒心、不顛倒見。」
ᅟᅟ「於無常為常想,於苦為樂想,
ᅟᅟᅟ於無我為我想,於不淨為淨想,
ᅟᅟᅟ眾生被邪見殺害,心被混亂、想被扭曲(發狂)。
ᅟᅟᅟ他們被魔之軛所軛,成為非[[note1#192|軛安穩]]之人,
ᅟᅟᅟ眾生走入輪迴,來到生與死。
ᅟᅟᅟ但當[[note0#003|佛陀]]們在世間出現,為光之作者,
ᅟᅟᅟ他們告知這個,導向苦的止息之法。
ᅟᅟᅟ那些有慧者聽聞後,他們獲得自己的心,
ᅟᅟᅟ他們看無常為無常,看苦為苦,
ᅟᅟᅟ無我為『無我』,看不淨為不淨
ᅟᅟᅟ以正見的受持,超越一切苦。」\[[AN4.49](AN0631)]
ᅟᅟ對見具足的人[^1],這四種顛倒有已捨斷,有未捨斷。哪些已捨斷,哪些未捨斷?「於無常為常」之顛倒想、顛倒心、顛倒見已捨斷;「於苦為樂」之想生起,心生起,顛倒見已捨斷;「於無我為我」之顛倒想、顛倒心、顛倒見已捨斷;「於不淨為淨」之想生起,心生起,顛倒見已捨斷。在二事上六顛倒已捨斷;在二事上二顛倒已捨斷,四顛倒未捨斷;在四事上八顛倒已捨斷,四顛倒未捨斷。
ᅟᅟ顛倒的談論終了。
# pali
ᅟ8. Vipallāsakathā
ᅟᅟ236. Purimanidānaṃ . ‘‘Cattārome , bhikkhave [a. ni. 4.49 passitabbā], saññāvipallāsā cittavipallāsā diṭṭhivipallāsā. Katame cattāro? Anicce, bhikkhave, niccanti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso. Dukkhe, bhikkhave, sukhanti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso. Anattani, bhikkhave, attāti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso. Asubhe, bhikkhave, subhanti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso. Ime kho, bhikkhave, cattāro saññāvipallāsā cittavipallāsā diṭṭhivipallāsā.
ᅟᅟ‘‘Cattārome, bhikkhave, nasaññāvipallāsā nacittavipallāsā nadiṭṭhivipallāsā. Katame cattāro? Anicce, bhikkhave, aniccanti nasaññāvipallāso nacittavipallāso nadiṭṭhivipallāso. Dukkhe, bhikkhave, dukkhanti nasaññāvipallāso nacittavipallāso nadiṭṭhivipallāso. Anattani, bhikkhave, anattāti nasaññāvipallāso nacittavipallāso nadiṭṭhivipallāso. Asubhe, bhikkhave, asubhanti nasaññāvipallāso nacittavipallāso nadiṭṭhivipallāso. Ime kho, bhikkhave, cattāro nasaññāvipallāsā nacittavipallāsā nadiṭṭhivipallāsā’’ti.
ᅟᅟ‘‘Anicce niccasaññino, dukkhe ca sukhasaññino;
ᅟᅟAnattani ca attāti [attasaññino (syā.) a. ni. 4.49 passitabbā], asubhe subhasaññino;
ᅟᅟMicchādiṭṭhihatā sattā, khittacittā visaññino.
ᅟᅟ‘‘Te yogayuttā mārassa, ayogakkhemino janā;
ᅟᅟSattā gacchanti saṃsāraṃ, jātimaraṇagāmino.
ᅟᅟ‘‘Yadā ca buddhā lokasmiṃ, uppajjanti pabhaṅkarā;
ᅟᅟTe imaṃ dhammaṃ pakāsenti, dukkhūpasamagāminaṃ.
ᅟᅟ‘‘Tesaṃ sutvāna sappaññā, sacittaṃ paccaladdhu [paccaladdhuṃ (syā.), paccaladdhā a. ni. 4.49] te;
ᅟᅟAniccaṃ aniccato dakkhuṃ, dukkhamaddakkhu dukkhato.
ᅟᅟ‘‘Anattani anattāti, asubhaṃ asubhataddasuṃ;
ᅟᅟSammādiṭṭhisamādānā, sabbaṃ dukkhaṃ upaccagu’’nti.
ᅟᅟIme cattāro vipallāsā diṭṭhisampannassa puggalassa pahīnā, appahīnāti. Keci pahīnā, keci appahīnā? Anicce niccanti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso pahīno. Dukkhe sukhanti saññā uppajjati, cittaṃ uppajjati, diṭṭhivipallāso pahīno. Anattani attāti saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāso pahīno. Asubhe subhanti saññā uppajjati, cittaṃ uppajjati, diṭṭhivipallāso pahīno. Dvīsu vatthūsu cha vipallāsā pahīnā . Dvīsu vatthūsu dve vipallāsā pahīnā, cattāro vipallāsā appahīnā. Catūsu vatthūsu aṭṭha vipallāsā pahīnā, cattāro vipallāsā appahīnāti.
ᅟᅟVipallāsakathā niṭṭhitā.
# comp
## 註解
[^1]: ℃「見具足的人」(diṭṭhisampannassa puggalassa),《顯揚正法》以須陀洹者(sotāpannassa)解說。依此,須陀洹未斷樂想、淨想、樂心、淨心「四顛倒」。