<title>雜阿含568經</title>
# north
〖agama〗北傳:雜阿含568經〖nikaya〗南傳:相應部41相應6經〖subject〗關涉主題:實踐/入滅正受
# agama
## 雜阿含568經[正聞本1644經/佛光本567經]
(質多羅相應/雜因誦/弟子記說)(莊春江標點)
ᅟᅟ[[note0#001|如是我聞]]:
ᅟᅟ[[note0#002|一時]],[[note0#003|佛]]住[[note2#259|菴羅]]聚落菴羅林中,與諸[[note1#135|上座]][[note0#031|比丘]]俱。
ᅟᅟ時,有質多羅[[note0#060|長者]]詣諸上座比丘所,禮諸上座已,詣[[note2#200|尊者]]伽摩比丘所,[[note0#040|稽首禮足]],退坐一面,白尊者伽摩比丘:
ᅟᅟ「所謂行者,云何名行?」
ᅟᅟ伽摩比丘言:
ᅟᅟ「行者,謂三行:身行,口行,[[note2#230|意行]]。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「云何身行?云何口行?云何意行?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!出息入息名為身行,[[note1#175|有覺、有觀]]名為口行,想、思名為意行。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「何故出息入息名為身行?有覺、有觀名為口行?想、思名為意行?」
ᅟᅟ答:
ᅟᅟ「長者!出息入息是身法,依於身,屬於身,依身轉,是故出息、入息名為身行。
ᅟᅟ有覺、有觀故,則口語,是故,有覺、有觀是口行。
ᅟᅟ想、思是意行,依於心,屬於心,依心轉,是故,想、思是意行。」{復問:
ᅟᅟ「尊者![[note1#175|覺、觀]]已,發口語,是覺、觀名為口行。想、思是心數法,依於心,屬於心想轉,是故想、思名為意行。」}
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!有幾法若人捨身時,彼身屍臥地,棄於丘塚間,無心如木石。」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!壽、暖[^1]及與識,捨身時俱捨,彼身棄塚間,無心如木石。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!若死、若入[[note4#416|滅盡]][[note1#129|正受]]有差別不?」
ᅟᅟ答:
ᅟᅟ「捨於壽、暖,諸根悉壞,身命分離,是名為死。[[note4#416|滅盡定]]者,身、口、[[note2#230|意行]]滅,不捨壽命,不離於暖,諸根不壞,身命相屬。此則命終、入滅正受差別之相。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!云何入滅正受?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!入滅正受,不言:『我入滅正受,我當入滅正受。』然先作如是漸息方便,如先方便向入正受。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!入滅正受時,先滅何法?為身行?為口行?為意行耶?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!入滅正受者,先滅口行,次身行,次意行。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!云何為出滅正受?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!出滅正受者,亦不念言:『我今出正受,我當出正受。』然先已作方便心[^2],如其先心而起。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!起滅正受者,何法先起?為身行?為口行?為意行耶?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!從滅正受起者,意行先起,次身行,後口行。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!入滅正受者,云何順趣、流注、浚輸?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!入滅正受者,順趣於離[^3]、流注於離、浚輸於離;順趣於出、流注於出、浚輸於出;順趣涅槃、流注涅槃、浚輸涅槃。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!住滅正受時,為觸幾觸?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!觸不動[^4],觸無相,觸無所有[^5]。」
ᅟᅟ復問:
ᅟᅟ「尊者!入滅正受時,為作幾法?」
ᅟᅟ答言:
ᅟᅟ「長者!此應先問,何故今問?然,當為汝說。比丘入滅正受者,作於二法,[[note1#178|止{以}[與]觀]]。」
ᅟᅟ時質多羅長者聞尊者迦摩所說,歡喜、[[note0#085|隨喜]],作禮而去。
# nikaya
## 相應部41相應6經/迦摩浮經第二
(質多相應/處篇/弟子記說)(莊春江譯)
ᅟᅟ[[note0#002|有一次]],[[note2#200|尊者]]迦摩浮住在麻七迦三達的蓭巴德葛(檳榔青)林中。
ᅟᅟ那時,[[note1#103|屋主]]質多去見尊者迦摩浮。抵達後,在一旁坐下。在一旁坐下的屋主質多對尊者迦摩浮說這個:
ᅟᅟ「[[note0#045|大德]]!有幾種行呢?」
ᅟᅟ「屋主!有三種行:身行、語行、心行。」
ᅟᅟ「[[note0#044|好]]!大德!」屋主質多歡喜、隨喜尊者迦摩浮的所說後,更進一步問尊者迦摩浮問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,什麼是身行?什麼是語行?什麼是心行?」
ᅟᅟ「屋主!入息出息是身行,尋伺是語行,想與受是心行。」
ᅟᅟ「好!大德!」屋主質多……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,為何入息出息是身行?為何尋伺是語行?為何想與受是心行?」
ᅟᅟ「屋主!入息出息是屬於身體的,這些法是依靠身體(被身體束縛)的,因此入息出息是身行。屋主!先尋後、伺後,之後破開言語,因此尋伺是語行。想與受是屬於心的,這些法是依靠心的,因此想與受是心行。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,怎樣有[[note4#416|想受滅]][[note1#129|等至]]?」
ᅟᅟ「屋主!進入想受滅的[[note0#031|比丘]]不這麼想:『我將進入想受滅。』或『我進入想受滅。』或『我已進入想受滅。』那時,如之前他的心所修習的那樣[^2],導引到那樣的狀態。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,進入想受滅比丘的哪些法第一地被滅:身行,或者語行,或者心行?」
ᅟᅟ「屋主!進入想受滅比丘的語行第一地被滅,之後是身行,之後是心行。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!凡這已死的死者,與凡這進入想受滅的比丘,什麼是他們的差異?」
ᅟᅟ「屋主!凡這已死的死者,他的身行被滅、被止息,語行被滅、被止息,心行被滅、被止息,壽命被遍滅盡,暖[^1]被熄滅,諸根被破壞。屋主!而凡這進入想受滅的比丘,也:他的身行被滅、被止息,語行被滅、被止息,心行被滅、被止息,[但]壽命未被遍滅盡,暖未被熄滅,諸根被變得明淨。屋主!凡這已死的死者,與凡這進入想受滅的比丘,這是他們的差異。」\[[MN.43](MN043), 457段]
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,怎樣從想受滅等至出定呢?」
ᅟᅟ「屋主!從想受滅等至出定的比丘不這麼想:『我將從想受滅等至出定。』或『我從想受滅等至出定。』或『我已從想受滅等至出定。』那時,如之前他的心所修習的那樣,導引到那樣的狀態。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,從想受滅等至出定比丘的哪些法第一地生起:身行,或者語行,或者心行?」
ᅟᅟ「屋主!從想受滅等至出定比丘的心行第一地生起,之後是身行,之後是語行。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,多少觸觸達從想受滅等至出定的比丘呢?」
ᅟᅟ「屋主!三種觸觸達從想受滅等至出定的比丘:空觸[^4]、無相觸、無願觸[^5]。」
ᅟᅟ「好!大德!」……(中略)更進一步問……問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,從想受滅等至出定比丘的心是傾向什麼的、斜向什麼的、坡斜向什麼的?」
ᅟᅟ「屋主!從想受滅等至出定比丘的心是傾向遠離[^3]的、斜向遠離的、坡斜向遠離的。」\[[MN.44](MN044), 463段]
ᅟᅟ「好!大德!」屋主質多歡喜、隨喜尊者迦摩浮的所說後,更進一步問尊者迦摩浮問題:
ᅟᅟ「大德!那麼,為了想受滅等至,幾法是多助益的呢?」
ᅟᅟ「屋主!你確實問了應該第一個被問的問題,但我仍將為你解說。為了想受滅等至,二法是多助益的:[[note1#178|止與觀]]。」
# pali
## 巴利語經文
(台灣嘉義法雨道場流通的word版本)
[SN41.6](SN1152)/ 6. Dutiyakāmabhūsuttaṃ
ᅟᅟ 348. Ekaṃ samayaṃ āyasmā kāmabhū macchikāsaṇḍe viharati ambāṭakavane. Atha kho citto gahapati yenāyasmā kāmabhū tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho citto gahapati āyasmantaṃ kāmabhuṃ etadavoca– “kati nu kho, bhante, saṅkhārā”ti? “Tayo kho, gahapati, saṅkhārā– kāyasaṅkhāro, vacīsaṅkhāro, cittasaṅkhāro”ti. “Sādhu, bhante”ti kho citto gahapati āyasmato kāmabhussa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ kāmabhuṃ uttariṃ pañhaṃ apucchi– “katamo pana, bhante, kāyasaṅkhāro, katamo vacīsaṅkhāro, katamo cittasaṅkhāro”ti? “Assāsapassāsā kho, gahapati, kāyasaṅkhāro, vitakkavicārā vacīsaṅkhāro, saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti.
ᅟᅟ “Sādhu, bhante”ti kho citto gahapati …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “kasmā pana, bhante, assāsapassāsā kāyasaṅkhāro, kasmā vitakkavicārā vacīsaṅkhāro, kasmā saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti? “Assāsapassāsā kho, gahapati, kāyikā. Ete dhammā kāyappaṭibaddhā, tasmā assāsapassāsā kāyasaṅkhāro. Pubbe kho, gahapati, vitakketvā vicāretvā pacchā vācaṃ bhindati, tasmā vitakkavicārā vacīsaṅkhāro. Saññā ca vedanā ca cetasikā. Ete dhammā cittappaṭibaddhā, tasmā saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “kathaṃ pana, bhante, saññāvedayitanirodhasamāpatti hotī”ti? “Na kho, gahapati, saññāvedayitanirodhaṃ samāpajjantassa bhikkhuno evaṃ hoti– ‘ahaṃ saññāvedayitanirodhaṃ samāpajjissan’ti vā ‘ahaṃ saññāvedayitanirodhaṃ samāpajjāmī’ti vā ‘ahaṃ saññāvedayitanirodhaṃ samāpanno’ti vā Atha khvassa pubbeva tathā cittaṃ bhāvitaṃ hoti yaṃ taṃ tathattāya upanetī”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “saññāvedayitanirodhaṃ samāpajjantassa pana, bhante bhikkhuno katame dhammā paṭhamaṃ nirujjhanti, yadi vā kāyasaṅkhāro, yadi vā vacīsaṅkhāro, yadi vā cittasaṅkhāro”ti? “Saññāvedayitanirodhaṃ samāpajjantassa kho, gahapati, bhikkhuno vacīsaṅkhāro paṭhamaṃ nirujjhati, tato kāyasaṅkhāro, tato cittasaṅkhāro”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “yvāyaṃ, bhante, mato kālaṅkato, yo cāyaṃ bhikkhu saññāvedayitanirodhaṃ samāpanno, imesaṃ kiṃ nānākaraṇan”ti? “Yvāyaṃ gahapati, mato kālaṅkato tassa kāyasaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, vacīsaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, cittasaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, āyu parikkhīṇo, usmā vūpasantā, indriyāni viparibhinnāni. Yo ca khvāyaṃ, gahapati, bhikkhu saññāvedayitanirodhaṃ samāpanno, tassapi kāyasaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, vacīsaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, cittasaṅkhāro niruddho paṭippassaddho, āyu aparikkhīṇo, usmā avūpasantā, indriyāni vippasannāni. Yvāyaṃ, gahapati, mato kālaṅkato, yo cāyaṃ bhikkhu saññāvedayitanirodhaṃ samāpanno, idaṃ nesaṃ nānākaraṇan”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “kathaṃ pana, bhante, saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhānaṃ hotī”ti? “Na kho, gahapati, saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa bhikkhuno evaṃ hoti– ‘ahaṃ saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahissan’ti vā ‘ahaṃ saññāvedayitanirodha-samāpattiyā vuṭṭhahāmī’ti vā ‘ahaṃ saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhito’ti vā. Atha khvassa pubbeva tathā cittaṃ bhāvitaṃ hoti, yaṃ taṃ tathattāya upanetī”ti.
ᅟᅟ Sādhu bhante …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa pana, bhante, bhikkhuno katame dhammā paṭhamaṃ uppajjanti, yadi vā kāyasaṅkhāro, yadi vā vacīsaṅkhāro, yadi vā cittasaṅkhāro”ti? “Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa, gahapati, bhikkhuno cittasaṅkhāro paṭhamaṃ uppajjati, tato kāyasaṅkhāro, tato vacīsaṅkhāro”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitaṃ pana, bhante bhikkhuṃ kati phassā phusanti”? “Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitaṃ kho, gahapati, bhikkhuṃ tayo phassā phusanti– suññato phasso, animitto phasso, appaṇihito phasso”ti.
ᅟᅟ Sādhu …pe… uttariṃ pañhaṃ apucchi– “saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitassa pana, bhante, bhikkhuno kiṃninnaṃ cittaṃ hoti, kiṃpoṇaṃ, kiṃpabbhāran”ti? “Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitassa kho, gahapati, bhikkhuno vivekaninnaṃ cittaṃ hoti vivekapoṇaṃ vivekapabbhāran”ti.
ᅟᅟ “Sādhu, bhante”ti kho citto gahapati āyasmato kāmabhussa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ kāmabhuṃ uttariṃ pañhaṃ apucchi “saññāvedayitanirodhasamāpattiyā pana, bhante, kati dhammā bahūpakārā”ti? “Addhā kho tvaṃ, gahapati, yaṃ paṭhamaṃ pucchitabbaṃ taṃ pucchasi. Api ca tyāhaṃ byākarissāmi. Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā kho, gahapati, dve dhammā bahūpakārā– samatho ca vipassanā cā”ti. Chaṭṭhaṃ.
# comp
[^1]: ℃「暖(SA)」,南傳作「熱」(usmā,另譯為「煖」),菩提比丘長老英譯為「肉體熱」(physical heat)。
[^2]: ℃「先已作方便心([SA.568](SA0568));本如是修習心([MA.210](MA210))」,南傳作「如之前他的心所修習的那樣」(khvassa pubbeva tathā cittaṃ bhāvitaṃ),菩提比丘長老英譯為「他的心之前就以這種方式開發」(his mind has previously been developed in such a way)。按:《顯揚真義》等以「就在滅等至前的時限時間,我將有這麼多無心(無意識)時間,[這樣的]時限心被修習」(nirodhasamāpattito pubbe addhānaparicchedakāleyeva, ettakaṃ kālaṃ acittako bhavissāmīti addhānaparicchedacittaṃ bhāvitaṃ hoti, [SN41.6](SN1152)/[MN.44](MN044))解說,亦即,入定者在入想受滅等至前,就先在心中設定要進入多久,俟時間到就能出定。
[^3]: ℃「離」,南傳作「遠離」(viveka),菩提比丘長老英譯為「隔離;隱遁」(seclusion)。按:《顯揚真義》等說,遠離即涅槃(nibbānaṃ viveko nāma, [SN41.6](SN1152)/[MN.44](MN044))。
[^4]: ℃「觸不動([SA.568](SA0568));不移動觸([MA.211](MA211))」,南傳作「空觸」(suññato phasso),菩提比丘長老英譯為「空-接觸」(emptiness-contact)。按:《顯揚真義》等說,應該以自己的性質(Saguṇena)與所緣(ārammaṇenāpi)解說,以自己的性質,果等至(phalasamāpatti-達到果位)被稱為空,所俱生的觸被稱為空觸;以所緣,涅槃因貪等空而被稱為空,貪相等不存在[而被稱為]無相,貪瞋癡願求不存在[而被稱為]無願求,空涅槃(suññataṃ nibbānaṃ)作為所緣後,所生起的果等至觸名為空[觸]。關於無相、無願,也是這個理趣(Animittappaṇihitesupi eseva nayo, [SN41.6](SN1152)/[MN.44](MN044))。
[^5]: ℃「觸無所有([SA.568](SA0568));無所有觸([MA.211](MA211))」,南傳作「無願觸」(appaṇihito phasso),菩提比丘長老英譯為「不指向之接觸」(undirected-contact, [SN41.6](SN1152)),或「無欲之接觸」(desireless contact, [MN.44](MN044))。